Qasietti paryz
Sonymen birge hazreti Muhammed (s.ǵ.s.) paiǵambarymyz: «Kúmánsiz, Alla Taǵala senderge qajylyqty paryz etti, qajylyqty oryndańyzdar jáne kisi óz úiinen úlken nemese kishi qajylyq paryzyn oryndaý úshin saparǵa shyqsa, aiaǵyn adymdap júrgen saiyn kúnálary denesinen aǵashtan túsken japyraqtar sekildi tógiledi. Al, Madina qalasyna jetip, menimen amandassa, onymen perishteler de qolyn alyp amandasady…», – dep aitqan.
Iá, qajylyq musylmannyń óz adal qarajaty jáne bar bolmysymen oryndaityn qulshylyǵy. Bul ǵibadatqa túiirdei ataqqumarlyq nemese dańqqa bólený sekildi jat niet aralastyrmaý qajet. Óitkeni, Mekke barsha musylman úmmeti úshin asa qasietti de qasterli. Onda Alla Taǵalanyń úii – qasietti Qaǵbany turǵyzǵan Ibrahim (ǵ.s.) men Ismail (ǵ.s) paiǵambarlar kún keshti. Hazreti Muhammed (s.ǵ.s.) paiǵambarymyz osy qalada dúniege keldi. Qasietti Quran Kárimniń alǵashqy súreleri de osynda ýahi etilip, paiǵambarlyq kelgen. Osy úshin de Mekke árbir musylman úshin asa qymbat, júregine de sonshalyq jaqyn.
Qajylyqqa barǵan musylmandar mindetti túrde Mádina qalasyna baryp, paiǵambarymyzdyń qabirin ziiarat etedi jáne «Masjidýn-nabaýi» (Paiǵambar meshiti) meshitinde namaz oqidy. Atalmysh meshitte oqylǵan namazdyń saýaby jaily Alla elshisiniń (s.ǵ.s.): «Meniń meshitimde oqylǵan namaz ózge meshitte oqylǵan myń namazdan abzal…», – degen.
Qajylyqty niet etken kisi ózi joqta otbasyn iship-jemnen taryqtyrmaityn, tabysy men mal-múlkinen zeket jáne muqtajdarǵa sadaqa beretin, jasaǵan kúnáleri úshin Alla Taǵaladan keshirim surap, táýbege kelgen musylman bolýy quba-qup. Sonymen birge shariǵat talaptaryna sai qajylyq paryzyn óteýge niet etken musylmannyń aqyl-esi durys, densaýlyǵy jaqsy, jasy kámeletke tolǵan jáne qajylyq shyǵynyn adal eńbegimen tapqan bolýy shart.
Qajylyq kimderge paryz?
Dúnie-múlik arqyly ári denemen jasalatyn qajylyq ǵibadatynyń tómendegidei sharttary bar: 1. Musylman bolý 2. Aqyl-esi durys bolý 3. Baliǵat jasyna jetý 4. Bostandyqta bolý 5. Negizgi óziniń jáne qamqoryndaǵy adamdardyń qajettilikterin ótei alatyn mal-múlikke ie bolýy 6. Qajylyq jolyna jumsaityn aqshasynyń bolýy 7. Qajylyq ýaqytynyń kelýi.
Qajylyqty óteýde paryz bolýynyń sharttary qandai?
Joǵaryda atalǵan sharttardan basqa qajylyq mindetin oryndaýǵa bailanysty ózge de sharttary bar. Bular qajylyqtyń ótelýiniń paryz bolýynyń sharttary dep atalady.
Adamǵa zaǵiptik, mesheldik siiaqty qajylyq ǵibadatyn oryndaýǵa kedergi bolatyn syrqaty men qajylyqty ótei almaityndai dárejede kári bolmaýy, túrmege túsý siiaqty qajylyqqa kederginiń bolmaýy, jol qaýipsizdiginiń bolýy, qajylyqqa barýshy áieldiń qasynda kúieýiniń nemese úilene almaityn mahramynyń bolýy, kúieýinen ajyrasqan nemese kúieýi qaitys bolǵan áieldiń kútetin merziminiń (iddá) bitýi.
Qajylyqtyń durys bolýynyń sharttary
1.Musylman bolý; 2.Aqyl-esi durys bolý; 3.Ihramǵa kirý; 4.Qajylyqty qajylyq ýaqytynda jasaý; 5.(Arafatta turý (ýaqfa) jáne sai siiaqty qajylyq amaldaryn belgilengen oryndarynda jasaý.
Qajylyqtyń paryzdary
Qajylyqta úsh paryz bar. Onyń birinshisi shart, qalǵan ekeýi rúkin. 1.Ihram kiiý;
- Taýaf (ziiarat taýafy nemese ekinshi bir ataýy «ifada» taýafy);
3.Ýaqfa (Arafatta turý)
Qajylyqtyń ýájipteri
1.Sai. Safa men Márýa dep atalatyn eki tóbeniń arasynda, tórt márte Safadan Márýaǵa, úsh márte Márýadan Safaǵa tezdetip júrý – sai bolyp tabylady. Birinen ekinshisine barý «shaýt» dep atalady. Demek bir saida jeti shaýt bar.
2.Mýzdalifada turý (ýaqfa).
kún batqannan keiin kókjiekten kúnniń qyzyly ketken ýaqyt pen kelesi kúnniń kúni shyqqanǵa deiingi aralyqta az ýaqyt bolsa da Mýzdalifada turý – ýájip. Bútkil túndi sol jerde ótkizý – súnnet. Al «Másharý haram» dep atalatyn taýǵa barý – mýstahab. Mýzdalifada turý – ýájip, degenmen bir sebeppen oryndalmai qalsa eshnárseni kerek etpeidi. Sebebi, Hazireti Paiǵambarymyz bul amaldy oryndai almaǵan adamdarǵa káffarat (aiypty jýyp-shaiý) jasasyn dep aitpaǵan. Al sebepsiz oryndamaǵan qurban shalyp aiybyn óteidi.
- Minada shaitanǵa tas laqtyrý.
- Shashty taqyrlap alý nemese qysqartý. Minada tas laqtyrý rásiminen keiin «támáttý» qajylyǵyn ótegen adam qurban shalýy kerek. Budan keiin Mekke haramynda jáne aittyń alǵashqy úsh kúninde shashyn taqyrlap alý nemese qysqartý ýájip.
- Qoshtasý taýafy. Syrttan kelip miqattardyń birinen kirgen qajylar qajylyq amaldaryn bitirgennen keiin qasietti mekenmen qoshtasarda Qaǵbany taýaf etý ýájip.
Qajylyq ádepteri
- Qajylyq, ne ýmra jasaýshy kisi Allaǵa jaqyndaýdy niet etip, maqtangershilikke, jalǵan ataqqa jáne kózboiaýshylyqqa jol bermeýi kerek.
- Alǵan qaryzdaryn ótep, qolynda amanat zattar bolsa iesine qaitarǵan, ne saparǵa shyǵyp bara jatqanyn eskertkeni jón.
- Ótken kúnálaryna ókinip táýbege kelý jáne ondai kúnálardy qaitalamaýǵa sheshim qabyldaý.
- Bireýlerge qatysty ádiletsizdik jasaǵan bolsa, onyń ornyn toltyryp, keshirim suraý.
- Halal qarajatpen jolǵa shyǵý.
- Barlyq kúná ataýlydan boiyn aýlaq salý, eshkimge ziian tigizbeý, balaǵattamaý, syrtynan tildemeý, daýlaspaý jáne ótirik aitpaý.
- Qajylyq pen ýmra úkimderin muqiiat oryndaýy tiis.
- Barlyq paryzdaryna, onyń ishinde bes ýaqyt namazdy jamaǵatpen oqýǵa kóńil bólý, Quran oqý, zikir etý, duǵa jasaý, adamdarǵa qarailasý, muqtajdarǵa kómek qolyn sozý, kedei-kepshikke sadaqa taratý, jaqsylyqqa buiyryp, teris isterden qaitarý siiaqty saýapty is-amaldardy kóbeitý.
- Jolserik retinde izgi, saliqaly adamdy joldas etý.
- Sabyrlylyq, keshirimshildik, jaisańdyq, jumsaqtyq, baisaldylyq, kishipeiildilik, jomarttyq, ádildik, meiirimdilik, amanatshyldyq, shynshyldyq, uialshaqtyq siiaqty kórkem minezdi bolý.
- Saparǵa shyǵar aldynda otbasyna Allaǵa boisunýda bolýdy tabystaý.
- Súnnetke sai duǵalardy, sonyń qatarynda sapar barysynda aitylatyn duǵalardy qaldyrmai aityp júrý.
Mine, qajylyqqa niet etken kisi barynsha shariǵi úkimderge muqiiat bolǵany jón. Sondai-aq, sanaýly kúnderdi bos nársemen emes, qulshylyq jáne duǵa-tilekpen ótkizgen abzal. Qasietti saparǵa shyqqan qajylarymyzǵa sát-sapar tileimiz. Iá, qajylyq adam balasyn rýhani kemeldendirip, táýbege jeteleidi. Alla Elshisi (s.ǵ.s.): «Qabyl bolǵan qajylyqtyń syiy – jánnat», - deidi. Shynynda Alla qabyl bolǵan qajylyqty násip etsin.
Batyrjan MANSUROV, QMDB-nyń Atyraý oblysy boiynsha ókili, «Imanǵali» ortalyq meshitiniń bas imamy.
