Memleket basshysynyń «Ádiletti Qazaqstannyń ekonomikalyq baǵdary» atty Qazaqstan halqyna Joldaýynda berilgen tapsyrmalaryn oryndaý aiasynda Úkimet ekonomikany ártaraptandyrý, otandyq óndiristi yntalandyrý jáne ofteik-kelisimsharttar júiesin tolyq iske qosý boiynsha birqatar júieli sharalar qabyldady.
Úkimet biyl óńdeý ónerkásibin damytý úshin zańnamany jetildirý, ákimshilik kedergilerdi azaitý, jeńildetilgen qarjylandyrýdy bólý jáne otandyq óndiristi yntalandyrýdyń jańa quraldaryn engizý jóninde sharalar qabyldady. Mashina jasaý, munai himiiasy, metaldardy tereń óńdeý jáne avtomobil jasaý siiaqty keleshegi bar salalarǵa erekshe nazar aýdarylady.
Sonyń nátijesinde jartyjyldyqtyń qorytyndysy boiynsha atalǵan sektorda jiyntyq kórsetkishi 105,1% bolatyn oń dinamika baiqalady. JIÓ-ge qosqan úlesi boiynsha óńdeý ónerkásibi búginde taý-ken óndirisi men saýdadan keiingi úshinshi oryndy saqtap otyr – 13,3%.
Zańnamadaǵy ózgeristerdiń arqasynda óńdeý ónerkásibi kásiporyndary men iri taý-ken óndirisi kompaniialary bastapqy aliýminii men mys shikizatyn ishki qaita óńdeýdi qamtamasyz etetin 25 kelisimge qol qoidy.
Máselen, 2023 jyly aliýminii óńdeý kólemi 51 myń tonnany qurady, bul 2022 jylmen salystyrǵanda 20%-ǵa jáne 2021 jylmen salystyrǵanda 70%-ǵa artyq. 2024 jyly qaita óńdeýdi 72 myń tonnaǵa deiin jetkizý josparlanyp otyr.
Abai oblysynda jańa mys balqytý zaýytynyń jobasy júzege asyrylýda. Iri kásiporyndy iske qosý sheńberinde 2029 jylǵa deiin mys óndirý kólemin 450 myńnan 750 myń tonnaǵa deiin ulǵaitý josparlanǵan.
«Qarmet» JShS keńeitý jáne arnaiy maqsattaǵy bolat óndirý («Kazahstal») boiynsha jańa jobalardy iske qosý esebinen bolat óndirisin 10 mln tonnaǵa deiin arttyrý josparlanyp otyr. Sonymen qatar ERG kompaniiasy BAOWU Steel kompaniiasymen birlesip Rýdnyi qalasynda ystyq brikettelgen temir óndirisin iske qosýdy kózdep otyr. Temir keni shikizatyn tereńdetip óńdeý bolat óndirisi úshin 100% shikizat bazasyn qamtamasyz etýge múmkindik beredi.
Mashina jasaý salasynda temirjol klasterin odan ári damytý josparlanyp otyr, jumys istep turǵan óndiristerde temirjol kóligi men magistraldy joldarǵa arnalǵan ónimderdiń tolyq jelisin: usaq buiymdardan bastap jartylai ashyq júk vagondaryna deiin igerý kózdelgen. Osy jobalardy iske asyrý 2030 jylǵa qarai temirjol mashinasyn jasaýdaǵy lokalizatsiia deńgeiin 50%-ǵa deiin arttyrýǵa múmkindik beredi.
Munai-gaz mashinasyn jasaýda sorǵylar men kompressorlarǵa, krandarǵa, klapandarǵa, ventilderge, qubyrlarǵa arnalǵan armatýralar, baktar men tsisternalarǵa arnalǵan bólshekter óndirisi jolǵa qoiylǵan. Taiaý arada bekitý armatýrasy, sorǵy, kompressorly jáne gidrotsiklondy jabdyqtar, burandaly sorǵy júieleri óndirisi iske qosylady jáne munai-gaz jabdyqtary óndirisi keńeitiledi.
Avtomobil jasaýda kólik quraldaryn qurastyrýdyń neǵurlym kúrdeli deńgeiine kezeń-kezeńimen kóshý qolǵa alynǵan. Avtoóndirýshiler 2027 jylǵa qarai shaǵyn torapty qurastyrý (CKD) úlesin jalpy óndiris kóleminiń 50%-na deiin birtindep jetkizý mindettemelerin oryndaýda. Avtokomponentti bazany damytý sheńberinde Qostanai men Almaty qalalarynyń shaǵyn ónerkásiptik aimaqtarynda oryndyqtar, plastik bólshekter men mýltimediialyq júieler óndirý jobalary iske asyrylýda.
Qurylys indýstriiasynda otandyq óndirýshiler búginde ishki naryqtyń bazalyq qurylys materialdaryna degen qajettiligin jabady: beton boiynsha – 100%, tsement boiynsha – 93,7%, qurǵaq qurylys qospalary boiynsha – 98,3%. 2029 jylǵa deiin 170 jańa jobany, onyń ishinde sanfaians, eden jabyndary, talshyqty tsement panelderi, tusqaǵazdar, keramika plitkalary, qaptaý kirpishteri, jylý oqshaýlaǵysh, shatyr jáne qasbettik materialdar óndirisin iske asyrý josparlanýda. Bul qurylys indýstriiasyndaǵy jergilikti qamtý úlesin 85%-ǵa deiin arttyrýǵa múmkindik beredi.
Saran qalasyndaǵy «Silk Road Electronics» JShS jumys istep turǵan kásiporny bazasynda qytailyq HKC Corporation kompaniiasy jáne ońtústikkoreialyq Samsung Electronics siiaqty jańa investorlardy tartý esebinen turmystyq tehnika óndirisin ulǵaitý jumysy jalǵasýda.
Kásiporyndardyń infraqurylymǵa keńinen qol jetkizýin qamtamasyz etý úshin arnaiy ekonomikalyq jáne indýstriialyq aimaqtardyń qyzmeti jetildirilýde. Biylǵy I jartyjyldyq qorytyndysy boiynsha qabyldanǵan zańnamalyq túzetýler sheńberinde oń nátijeler bar.
Máselen, osy jyldyń 1 qańtarynan bastap AEA qatysýshylaryna jeńildikter berý «investitsiialar neǵurlym kóp bolsa – soǵurlym kóp jeńildik bolady» qaǵidaty boiynsha salynǵan investitsiialarǵa bailanysty saralanǵan túrde júrgiziledi. Bul tásil joǵary qosylǵan quny bar kapitaldy qajet etetin, innovatsiialyq óndiristerdi tartýdy yntalandyrady.
AEA qyzmetiniń basym túrleriniń tizbesin keńeitý jáne óńdeý ónerkásibi kásiporyndarynyń sanyn kóbirek tartý boiynsha jumys jalǵasýda. Sondai-aq barlyq AEA-nyń 2049 jylǵa deiingi jumys isteý merzimin birizdendirý máselesi pysyqtalýda, bul uzaqmerzimdi investitsiialar men damýǵa turaqty jaǵdai jasaidy.
Otandyq taýar óndirýshilerdi qoldaý jáne kásiporyndardy óz qýattaryna shyǵarý mańyzdy baǵyt bolyp sanalady.
Ol úshin memlekettik satyp alý sheńberinde otandyq óndiristiń 4 myńnan astam taýaryn ulttyq rejimnen alyp tastaý belgilendi, olar jergilikti óndirýshilerden basym tártippen satyp alynatyn bolady. Olardyń ishinde jeńil ónerkásip, mashina jasaý, himiia, metallýrgiia, qurylys jáne jihaz ónerkásibi taýarlary, sondai-aq azyq-túlik ónimderi bar.
Memleket basshysynyń retteletin satyp alýlardaǵy otandyq taýarlar kólemin ulǵaitý jáne ofteik júiesin tolyqtai iske qosý jónindegi tapsyrmalaryn oryndaý maqsatynda byltyr otandyq óndirýshiler óz ónimderin satýǵa jalpy somasy 66 mlrd teńgege 179 uzaqmerzimdi sharttar men ofteik-kelisimsharttar jasasty.
Úkimet janynan Investitsiialar tartý jónindegi arnaiy keńes (Investitsiialyq shtab) jumys isteidi, ol investorlar men biznestiń jedel jáne júieli máselelerin sheshýde belsendi áreket etýde. Sheteldik áriptestermen tyǵyz yntymaqtastyq ornatýdyń arqasynda Qazaqstan perspektivaly jobalarǵa belsendi túrde investitsiia tartýda, bul elimizdiń sapaly serpilisi men jahandyq qosylǵan qun tizbegine integratsiialanýyna yqpal etedi.
Óńdeý ónerkásibiniń basym baǵyttarynda joǵary qaita bólý klasterlerin qurý boiynsha iri jobalardyń tizbesi qabyldandy. Onyń qataryna metallýrgiia jáne himiia, munai-gaz himiiasy, avtomobil jasaý jáne basqa da salalardaǵy 17 joba kirdi. Atalǵan bastamalar shikizatty tereń óńdeýge jáne onymen bailanysty salalardy damytýǵa baǵyttalǵan, bul jalpy ekonomikanyń turaqty ósýine yqpal etedi.
