Túrkiiada jazǵy maýsymda mázirdegi eń tanymal taǵamdar, sózsiz, záitún maiy qosylǵan taǵamdar, kókónister men jergilikti shópter men eldiń jaqyn teńizderinde aýlanǵan teńiz ónimderinen jasalǵan jeńil taǵamdar. Jazdyń ystyq kúnderinde «túrik stilin» qýantatyn jeńil, paidaly jáne dámdi jazǵy dámderdi qarastyraiyq…
Záitún maiy men shópter: túriktiń jazǵy dastarhanynyń eki juldyzy
Túrkiiada demalý kezinde deni saý jáne sergek bolý úshin Jerorta teńizi dietasyn ustaný ońai. Óitkeni uzaq jáne salaýatty ómir súrý úshin qajetti záitún maiynyń keremetin kúni boiy árbir taǵamǵa qosýǵa bolady. Záitún maiy qosylǵan taǵamdar meiramhanalarda tárelkelerde jáne úide negizgi taǵam retinde beriledi. Túrkiianyń túkpir-túkpirinde pisirilip, jeńil taǵam retinde jeitin záitún maiy qosylǵan jasyl burshaqtar jazda negizgi taǵam retinde úide beriledi. Tamaqty jeńil ári paidaly etý úshin jazda et pen tartylǵan etti paidalaný da azaitylady. Jasyl burshaq, baklajan taǵamdary, toltyrylǵan júzim japyraqtary (sarma) nemese toltyrylǵan kókónister (dolma) sonymen qatar etsiz daiyndalady. Jazda jańa pisken jasyl shópterdi paidalaný da artady, ár tamaqpen birge kóp záitún maiy, sirke sýy nemese limon qosylǵan salattar beriledi.
Sondai-aq, Túrkiianyń qai jerine barsańyz da, sol aimaqta belgili bir shópke kezigýińiz múmkin. Óitkeni osynaý ulan-ǵaiyr landshaftta ár aimaqtyń ózine ǵana tán bioártúrliligi bar. Mysaly, Túrkiianyń injý-marjany Izmirde oshaǵan (shevket-i bostan) nemese samfir (Deniz börülcesi) siiaqty shópterdi jeýge bolady. Egei dastarhandarynyń juldyzdary – artishok, kádi gúlderi jáne aimaqqa ǵana tán basqa da shópter siiaqty jergilikti kókónister. Jaz kúnderi úide tamaq bolmaǵan kezde, ádette qaýyn, qarbyz jáne aq irimshik úshtigi kómekke keledi. Chanakkale Ezin irimshigi jáne birneshe tilim qaýyn nemese qarbyz tamasha, biraq jeńil taǵam jasaidy.
Túrik Riverasynyń dámdi retseptteri
Túrik Riverasy jaǵymdy klimaty, tańǵajaiyp tabiǵaty men paidaly taǵamdarynan basqa, jaz ailarynda organikalyq záitún maiymen daiyndalǵan kókónis taǵamdarynyń keń tańdaýymen nazar aýdarady. Tahinli piiazy – gýrmandar túrik Riverasyna barǵan kezde mindetti túrde jeýi kerek dámdi taǵamdardyń biri. Keptirilgen burshaqtyń tahini, piiaz jáne qyzanaqpen tamasha úilesimi tipti ystyq jaz kúninde negizgi taǵamdy almastyra alady. Siz sondai-aq álemdegi eń dámdi apelsinderdiń biri retinde belgili Finike apelsinin jep kórińiz! Erekshe hosh iisi bar bir staqan muzdai salqyn Finike apelsin shyryny jazdyń ystyq kúnderinde sizdi sergitedi.
Túrkiianyń jazǵy taǵamdary tek Egei jáne Jerorta teńizi dámine negizdelgen emes. Jazdyń súiiktisi Airan Ashi (bidai men noqat qosylǵan salqyn iogýrt sorpasy) Shyǵys Anadolydaǵy eń tanymal jergilikti taǵamdardyń biri. Anadolyǵa barǵan kezde ártúrli aimaqtarda ártúrli dánder men tuqymdardan jasalǵan áigili sorpany jeýge bolady. Anadolydaǵy ystyq jaz kúninde Kahramanmarash Marash balmuzdaǵy da sergitetin dám. Kahramanmarashqa otyrǵyzylǵan eshki súti men jabaiy Marash orhideiasynyń tamyrynan jasalǵan bul dámdi balmuzdaq jazdyń ystyq kúnderinde salqyndatýǵa óte yńǵaily.
Jańa pisken balyq
Balyq – Jerorta teńizi dietasynyń mańyzdy elementi jáne ony ádette jaz boiy jeidi. Bul túrik ashanasyndaǵy eń mańyzdy dámderdiń biri. Úsh teńizben qorshalǵan el retinde Túrkiia teńiz ónimderiniń maýsymdyq túrlerine toly. Jazda túrik mázirinen kóptegen dámdi balyqtardy taba alasyz. Jazda balyqty ádette qainatyp nemese grilde pisiredi, al keide kókónistermen býǵa pisirip, densaýlyqqa paidasyn tigizedi. Sondai-aq, Bornova Misketi, Emir jáne Narinje siiaqty túrik jerine ǵana tán jergilikti júzim sorttarynan alynǵan aq sharaptardyń dámi keremet jáne teńiz ónimderimen, záitún maiymen jáne jazǵy jańa jemistermen jaqsy úilesetinin eske salǵymyz keledi…
