Memleket basshysynyń Jarlyǵymen bes qutqarýshy qyzmettik boryshyn oryndaýdaǵy adaldyǵy, sondai-aq Túrkiia men Siriia Arab Respýblikasyndaǵy tótenshe jaǵdailarda kórsetken erligi úshin 2-dárejeli «Aibyn» jáne «Qurmet» ordenderimen marapattaldy. Olardyń qatarynda Aqmola oblysy Tótenshe jaǵdailar departamenti Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti №1 mamandandyrylǵan órt sóndirý bóliminiń bastyǵy Aidyn Jolamanov, QR Ulttyq ulanynyń 3656 áskeri bólimi aviatsiialyq otriadynyń keme komandiri Qurmanǵali Topanov bar. Astana qalasy Tótenshe jaǵdailar departamenti Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti bólimshe bastyǵynyń orynbasary Ardaq Aitpaev ta, Qazaqstan Respýblikasy Tótenshe jaǵdailar ministrligi Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti basqarmasynyń bólim bastyǵy – qutqarýshysy Ardaq Aitpaev ta, Qaraǵandy oblysy Tótenshe jaǵdailar departamenti qyzmetkeri Rýslan Soiko da, QR TJM Respýblikalyq jedel-qutqarý jasaǵynyń basshysy Vladimir Tsoi da osy qurmetti tizimnen tabyldy. Taǵy on bir qutqarýshy, aviatsiia mamandary, kinologtar men dárigerler «Erligi úshin», «Jaýyngerlik erligi úshin», «Eren eńbegi úshin» medaldarymen, 112-si Qurmet gramotalarymen jáne alǵys hattarmen marapattaldy. Iaǵni, saýapty da qaýipti iske bastaryn tigip, ter tókkenderdiń barlyǵy derlik laiyqty qurmetke ie boldy.
Eske sala keteiik, qazaqstandyq qutqarýshylar qaiǵyly oqiǵa ornyna alǵashqylardyń biri bolyp jetip, Gaziantep pen Nurdaǵy qalalaryndaǵy eń qiyn ýchaskelerde jedel izdestirý-qutqarý jumystaryn júrgize bastady. Bizdiń jigitter óz ómirlerin qaterge tigip, kóbine úiindilerdi jalań qolmen tazartyp, kúnine 16 saǵat tynbai eńbek etti. Olar sanaýly kúnniń ishinde 250 myń tekshe metr úiindini tazartyp úlgerdi.
Tótenshe jaǵdailar ministrligi atap ótkendei, «qutqarýshylar tar sańylaýlar men jaryqtar arqyly qiraǵan qurylys materialdarynyń úiindisi men turmystyq jihaz qaldyqtary arqyly jeke-jeke joǵalǵan jandardy izdestirdi. Aita ketý kerek, qoqys úiindisi kóbine senimdi tireksiz keledi jáne qaitalanatyn qulaýǵa ákelýi ábden múmkin. Jol boiynda qutqarylǵan adamdardy alyp júrý jáne tolyq qaýipsizdigin qamtamasyz etý jumystary da ózinshe eptilikti qajet etedi.
Mundai oryndardaǵy sharýa ońai emes, ekiniń biriniń qolynan kele bermeidi, zor táýekeldi qajet etedi. Qutqarýshylar úiindi astynda júrip, qutqarylyp jatqan adamdy barynsha aman alyp qalýǵa kúsh salady. Tipti, sol úshin janyn shúberekke túiýge ázir bolýy tiis. Azamattyq paryz – bul. Qutqarýshylardyń bul jumys túri asa qaýipti jáne joǵary kásibilikti, qyraǵylyq pen jedeldikti talap etedi.
Jer betinen is júzinde joiylǵan qalalarda bolyp jatqan qiyndyqtar men mashaqattardy eskersek, qazaq qutqarýshylary jeti adamnyń ómirin saqtap qaldy, bul óz aldyna bir ǵajap is deýge bolady. Ókinishke qarai, kóbinese máiitterdi, sonyń ishinde kishkentai balalardyń denelerin alyp shyǵýǵa týra keldi. Muqym el qara jamylyp turǵan shaqta munyń ózi erlikpen bara-bar.
Bir qýanarlyǵy, baýyrlas halyqtarymyzdyń taǵdyryndaǵy osynaý sumdyq oqiǵalar kezinde Qazaqstan Prezidenti Málik Ǵabdýllin atyndaǵy Azamattyq qorǵanys akademiiasyna – Qazaqstandaǵy kásibi qutqarýshylardy daiarlaityn birden-bir oqý ornynda bolyp, onyń erekshe rólin atap ótti. Sonymen qatar turǵyndar men qorshaǵan ortany qorǵaýshylardyń qaýipsizdigi men ál-aýqatyn qamtamasyz etý memlekettiń eń mańyzdy basymdyǵy ekenin airyqsha iltipatpen jetkizdi. «Eń aldymen kásibi qutqarýshylarǵa úlken senim men joǵary jaýapkershilik júkteledi. Azamattyq qorǵaý qyzmeti - óte mańyzdy sala. Sońǵy ýaqytta álemde tótenshe jaǵdailar jiilep ketti. Halyq mundai oqiǵalar oryn alǵan jaǵdaida áreket etýge daiyn bolýy kerek», – dedi Prezidentimiz Qasym-Jomart Toqaev.
Osyndai qadirli de qasterli esimderdiń biri, árine, ótken jyldyń sońynda óz ómirin jankeshtilikpen qiyp, astanalyq turǵyn úi keshenderiniń biriniń úsh turǵynyn órtten aman alyp qalǵan Asqar Zabikýlin bolyp qala bermek. Ol qyzdy, onyń ájesin jáne on jasar balany jalynnyń arasynan aman-esen alyp shyqty, biraq alǵan kúiikten ózi kóz jumdy. Memleket basshysynyń Jarlyǵymen Asqar Zábikýlin 1-dárejeli «Aibyn» ordenimen marapattaldy. Astanadaǵy bir kóshege órt sóndirýshiniń esimi berildi. Bul – naǵyz batyrǵa kórsetilgen qurmet, zamandastarynyń el úshin týǵan erdiń aldyndaǵy paryzy.
Asqar Zabikýlinniń ómirin qiǵan órtte erlik kórsetken taǵy bir batyr Astana qalasy Tótenshe jaǵdailar departamentiniń qutqarý jumystary – Órt sóndirý jáne tótenshe jaǵdailar qyzmetiniń №10 órt sóndirý bóliminiń komandiri Aian Kempirov. Ol da III dárejeli «Aibyn» ordenimen marapattalǵan.
Ótken jyl qazaqstandyq qutqarýshylar úshin qiyn-qystaý sátterge toly boldy. Elimizdiń shyǵysy men soltústiginde tutanǵan órt eshkimniń oiynan kete qoiǵan joq. Bir ǵana Qostanai oblysynda órtti sóndirýdegi erligi úshin 20 órt sóndirýshi men aviatsiia salasynyń mamandary memlekettik nagradalarǵa usynyldy. Olardyń qatarynda úsh astanalyq órt sóndirýshiniń aty-jónin atap ótýimiz kerek – Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti 5-mamandandyrylǵan órt sóndirý bóliminiń aǵa órt sóndirýshisi Aldiiar Ákim, Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti №2 mamandandyrylǵan órt sóndirý bóliminiń komandiri Sultan Ahmetqaliev, Qostanai oblysy Tótenshe jaǵdailar departamenti Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti №17 órt sóndirý bóliminiń órt sóndirýshisi Azat Ábýqalyq, Qostanai oblysy Tótenshe jaǵdailar departamenti Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti №23 órt sóndirý bóliminiń komandiri Nursultan Baǵytjanov, sondai-aq «Qazaviapas» AQ áýe kemeleriniń komandiri Erjan Bazarov. Bulardyń barlyǵy óz mamandyqtaryna adaldyq tanytty, erliktiń naǵyz úlgisin kórsetti.
Eske sala keteiik, ótken jyly jeti adamdy - úshin úsheýi balalar, qutqarý kezinde kórsetken batyldyǵy men kásibiligi úshin, Almaty qalasy Tótenshe jaǵdailar departamenti Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmetiniń 6-mamandandyrylǵan órt sóndirý bóliminiń komandiri Qairat Nurjaýbaev «Erligi úshin» medalimen marapattaldy.
Áriptesteriniń aitýynsha, ol shaqyrý ornyna kelgen kezde páter ashyq jalynmen órtenip jatqan, turǵyndardyń sózine qaraǵanda, ishinde adamdar bolýy múmkin ekeni anyqtaldy. Gaz jáne tútinnen qorǵaý qyzmetin basqaratyn Renat Nurmetov páterge imenbei kirip baryp, órtti sóndirý jumystaryn jedel bastap ketken. Barlaý barysynda adamdardy qaýipsiz jerge kóshirip, órttiń turǵyn úilerge taralý qaýpiniń aldyn aldy, sonymen qatar joǵarǵy qabattardan 9 adamdy, onyń 6-ýy balalardy qutqardy. Renat Nurmetovtyń sheber áreketiniń arqasynda adam shyǵynyn boldyrmaý jáne órtti der kezinde sóndirý múmkin boldy. Áskeri jáne qyzmettik boryshyn úlgili oryndaǵany, zańdylyq pen tártipti qamtamasyz etýdegi kórsetken erligi men janqiiarlyǵy, elimizdiń ulttyq qaýipsizdigi men qorǵanys qabiletin nyǵaitýǵa qosqan úlesi úshin jasaq komandiri «Erligi úshin» medalimen marapattaldy.
Qaharmandyq erlikteri men minsiz qyzmeti úshin Almaty qalasy Tótenshe jaǵdailar departamenti Órt sóndirý jáne avariialyq-qutqarý jumystary qyzmeti №9 mamandandyrylǵan órt sóndirý bóliminiń komandiri, azamattyq qorǵaý starshinasy Mirbek Doshanov ta «Erligi úshin» medalin keýdesine jarqyratyp taqty. Ol da mundai qurmetke ábden laiyq edi. Tótenshe jaǵdailar ministrligi habarlaǵandai, «Mirbek basqarma basshysy kezinde Almaly aýdanyndaǵy Hotel Plaza Almaty qonaqúiin sharpyǵan órtti joiýǵa belsene qatysqan. Órt, tútin jáne joǵary temperatýra qonaqtardyń ómiri men densaýlyǵyna aitarlyqtai qaýip tóndirdi. Mirbek Doshanovtyń kásibiliginiń arqasynda 15 adam aman qaldy, onyń úsheýi es-tússiz jatqan bolatyn».
Jańa ǵana aitqanymyzdai, tótenshe jaǵdailar salasynda eńbek etip júrgen barlyq batyrlardyń esim-soilaryn tizip shyǵý múmkin emes. Jyl saiyn ondaǵan qazaqstandyq qutqarýshylar ómirlerin qaterge tigip, azamattyq jáne adamdyq boryshyn óteýde kóz jumyp, jan tapsyryp jatady. Nemese óshpes erliktiń úlgisin kórsetedi. Munyń barlyǵyn marapattar úshin dep aitýǵa, álbette aýzymyz barmaidy. Tek olardyń qanynda erekshe gen bar – erlik geni.
Ashat Qoishyǵarauly
