PSEVDO-TATTIMBET I NASTOIaShII TATTIMBET[1]
Qazaqtyń rýhani mádenietinde mynadai bir jaǵdai bolypty. Jas ónerpaz (meili aqyn, meili dombyrashy) óziniń tyrnaq aldy týyndysyn óz atynan jariialaýǵa bata almaityn bolǵan. Ondai ahýal Abaidyń basynda da bolǵan. Uly aqyn óziniń alǵashqy óleńderin Kókbaidyń atynan jariialaǵany belgili. Adam degen qyzyq qoi. Kúndelikti kórip júrgen, ózińdei-aq pendeden úlken óner shyǵady dep senbeisiń. Sebebi... ol seniń janyńda júrgen adam. Al, ulylardyń bári ótken zamanda nemese... shetelde ǵana týmaq. Al eger sol kúnde kórip júrgen adamyńyz bir kúidi ertede ótken belgili sheberlerdiń bireýiniki dep tartsa siz eriksiz ilanasyz. Syn aita almaisyz.
[caption id="attachment_11853" align="alignleft" width="174"]
Talasbek ÁSEMQULOV, jazýshy
Mineki, jasandy Táttimbet kúileri osylai týǵan. Endi osy jasandyTáttimbet kúileri men shyn Táttimbet kúilerin qalai ajyratpaq kerek. (Árine, Táttimbet Arqa kúishileriniń sanasynda óshpesiz qaldyrdy. Sol sebepti epigondary kóp boldy. Saharada Táttimbet kýlti qalyptasty).
Bul arada bizdiń qolymyzdaǵy jalǵyz derek, ajyratýdyń eń basty quraly – Táttimbet kúilerindegi symbat (forma). Ol úshin Táttimbettiń «Sarjailaý», «Sylqyldaq», «Qosbasar», «Molǵara», «Balbyraýyn», «Bestóre» siiaqty anyq tańbaly kúilerin tyńdap sanaǵa sińirý kerek. Sonda ǵana shyn kúii men jasandy kúidiń parqyna bara alasyz. Bir emes, júzdegen, kerek deseńiz myńdaǵan reet tyńdaý kerek. Osynyń nátijesinde Táttimbettiń ózine ǵana tán kórkemdik zańdylyqtardy qulaǵyńyz shala bastaidy.
Eń aldymen, qurmetti oqyrman Táttimbet kúileriniń úlken dinamikadan, ekspressiiadan bir tanbaitynyn baiqaisyz. Ústi-ústine ósken qarqyn, órttei qaýlaǵan qaǵys! Al jasandy Táttimbet kúilerinde jekelegen sátti aishyqtardyń arasy bailanyspai jatady. Oidan shyǵarylǵan paýzalar, liýft-paýzalar kóp. Shyn Táttimbet qysqa tujyrady, sezim sulýlyǵyn, qasiret pen qaiǵyny bir ǵana ajarly aishyqpen, óte shapshań sipattap ótedi. Jasandy Táttimbette qazymyrlyq kóp, táptishteý basym.
Shyn Táttimbet kúii – shamshyl, kinámshil kúi (Eýropada bul janr «kaprichiozzo», iaǵni «kapriznaia mýzyka» dep atalady). Biraq, bul erkeligi basym shamshyldyq. Al jasandyTáttimbette dybysy tamasha terilgen, jalań forma. Shyn Táttimbet kúiinde bir dybys túsip qalsa áýen basqa salaǵa qańǵyryp ketýi múmkin. Al jasandy Táttimbette áýendi qalai iip bursańyz da kúi minezi ózgermeidi. Shyn Táttimbet kúiindegi bir qaraǵanda tátti bolyp kórinetin majorlyq áýen, shyn mánisinde qasiret pen qýanyshtyń arasynda turǵan ala kóńil áýen. Al jasandy Táttimbettegi táttilik artyna qaraýsyz ketken, baly kóp áýen. Shyn Táttimbet kúii – adamnyń búkil qanyn qozǵap, júrektiń basyna dert bolyp bailanatyn qasiretti kúi. Al jasandy Táttimbet kúii – qasiret týraly áńgime ǵana.
Shyn Táttimbet kúii adamdy qamyryqty oiǵa jetelep, kóne adamger, izgi instinktter dúniesine endiredi. Kúidiń aiaǵynda rýhani tazaryp shyǵasyz. Jasandy Táttimbet kúiin tyńdaǵannan keiin birneshe kún analiz ústinde júresiz.
Shyn Táttimbet kúii – bir sátte shyǵarylmaǵan kúi, baiaǵyda ótken qasirettiń anyq-qanyǵyna jetip, aq-qarasyn ajyratqan, sezimge degen úlken keshirimmen aiaqtalatyn, derttene, alqyna otyryp aitylǵan kemeńger jannyń syry. Jasandy Táttimbet kúii alǵashqy áserdi, sol sáttegi emotsiiany jalań baiandaýǵa qurylady. Úlken qorytyndy bolmaidy.
Qorytyp aitsaq, Táttimbet atynan tartylǵan epigondyq kúilerToqa, Qyzdarbek, Ábdi siiaqty, keiin qazaq saz óneriniń kókjieginde juldyzdary jarqyraǵan kúi tarlandarynyń jastyq shaǵyndaǵy tájiribeleri. Táttimbettiń kúiimen derttengen albyrt urpaqtyń alǵashqy tyrnaqaldy týyndysy.
[1]Talasbektiń "JasandyTáttimbet jáne shyn Táttimbet" maqalasy, shamasy, 80-shi jyldaryjazylǵan. Qoljazbada maqalanyń ataýy oryssha berilgen.
