Túrkiiadaǵy jazǵy demalystar týraly aitatyn bolsaq, eń tartymdy baǵyttardyń biri – Jerorta teńizi men Egei teńizderiniń túiisken jerinde ornalasqan Mýglanyń tańǵajaiyp aimaǵynlaǵy Bodrým. Bodrým óziniń tańǵajaiyp tabiǵatymen jáne kórikti jerlerimen jyl saiyn milliondaǵan týristi qarsy alady. Bodrýmnyń tirshilik qyz-qyz qainaǵan túngi ómiri,tolqyny týlaǵan kók teńizi jáne krýizderden bastap daivingke deiingi túroi qyzyq sharalary kez kelgenge tamasha demalys syilaidy. Mundaida meiramhanalardaǵy túrik jáne álem taǵamdarynyń tamasha dámi týraly aitpaý múmkin emes.
Kógildir teńizdegi erekshe shytyrman oqiǵalar
Ormandy peizajy bar ádemi býhtalar, altyn qum, Kók jalaýly jaǵajailar jáne móldir sýlar Bodrýmnyń erekshe belgileriniń birnesheýi ǵana. Bul kórkem aimaqtaǵy árbir jol ádemi shyǵanaqqa aparady. Kóptegen jaǵajai klýbtarynyń birinde siz Bodrýmnyń Gúmbet, Bitez jáne Túrikbúký siiaqty áigili jaǵajailarynda kún men keremet aýa-raiynda lázzat ala otyryp, teńizdiń saf aýasynan lázzat alasyz. Teńiz ústindegi saiahatymen áigili Bodrým jyl saiyn túrik gýletteri men iahtalarymen sulýlyǵyna kóz toimaityn kógildir shyǵanaqtaryn jaǵalai júzip ótedi. Gúmúshlúk, Bitez, Ialikavak, Aspat, Tsennet jáne Iassos shyǵanaǵy – eń tanymal kók krýizdik shyǵanaqtardyń keibiri. Sondai-aq Bodrýmnyń kórkem porttarynyń birinde qaiyqty arqandap qoiyp, qalany aralaýǵa múmkindik bar.
Sándi turǵyn úi tańdaý
Bodrýmda álemdik deńgeidegi 5 juldyzdy qonaqúiler men tamasha jaily mekender kóp. Iri halyqaralyq qonaq úilerden bastap túrik qonaq úi jelileri men býtik qonaqúilerinen, sándi kýrorttarǵa deiin Bodrým teńdesi joq múmkindikterge ie. Zamanaýi jabdyqtarmen, VIP qyzmetterimen jáne SPA, jeke jaǵajailar jáne basseinder t.b. Bodrým qonaqúilerine kelýshilerdi talǵampaz jáne jaily bólmeler kútedi. Sonymen qatar, álemge áigili kóptegen meiramhanalar Bodrýmdaǵy liýks qonaqúilerde ornalasqan.
Túrik halqynyń aspazdyq aialdamasy
Bodrým túrik ashanasynyń molshylyǵyn aimaqtyń bai jáne dámdi aspazdyq mádenietimen dastarhandarynda kórsetedi. Bodrým jańa pisken shópter, teńiz ónimderi men Egei delikatesteri usynatyn shynaiy meiramhanalarymen, sondai-aq álemdik ashananyń eń jaqsy úlgilerin usynatyn qoǵamdyq tamaqtaný oryndarymen tanymal. Bodrým Izmirmen birge Egei jáne Jerorta teńizi taǵamdarymen osy jyly Túrkiianyń Mishelin gid kartasynyń eń jańa baǵyttarynyń biri bolady. Bodrýmdaǵy Mishlin juldyzdy meiramhanalar 2023 jyldyń 9 qarashasynda Ystambulda ótetin arnaiy rásimde jariialanady. Ózińiz tańdaǵan meiramhanalardyń birinde túski as ishińiz jáne Bodrýmdaǵy Kúnniń bbatýyn tamashalańyz. Esten ketpes estelik bolary anyq.
Ótkenge tarihi saiahat
Bodrým – kóne jádigerler, eskertkishter men tarihqa toly tar kóshelerimen ashyq aspan astyndaǵy murajaidy eske túsiretin siqyrly oryn. Tolqyndary aspanmen astasqan móldir teńizi, ádemi jaǵajailary jáne tarihi eskertkishteri týristerge umytylmas sapar syilaidy. Bodrým tarihtaǵy Kariia, Parsy, Grek, Rim, Shyǵys Rim jáne Osman imperiialary siiaqty ártúrli órkenietterdiń kýási boldy. Bul dáýirlerdiń negizgi qaldyqtary qalada da kezdesedi. Rodos rytsarlary 15 ǵasyrda Bodrým qamalyn saldy jáne qamalda ornalasqan Bodrým sý asty murajaiy Bodrýmnyń tarihi qundylyǵyn jaqsyraq túsinýge múmkindik beretin oryndardyń biri. 1995 jyly Eýropanyń «Jyl murajaiy» júldesin alǵan murajaida Túrkiiada tabylǵan kemeler syndy kóptegen jádigerlerdi tamashalaýǵa bolady. Bodrýmdy kózben kórý kerek.
