Etnopedagogika týraly referat
Etnopedagogika kýrsy bolashaq mamandy tárbie júiesindegi etnikalyq ózgeshelikter men últtyq daralyq jaily bilimmen qarýlandyrady, kópǵasyrlyq tárbie áreketi nátijesinde jinaqtalǵan pedagogikalyq bailyqty praktikada qoldana alý daǵdysyn igertýdi kózdeidi.
Sonymen qatar etnopedagogika ózindik ishki tarihi-pedagogikalyq damý zandylyqtaryna ie. Osyǵan orai olardy jalpy jáne daralyq tártiptegi elementter quraitynyn; jalpy zańdylyq etnostyq tárbieniń qoǵamdyq bolmys, ómir saiat, qoǵamdaǵy óndiristik qatynastardyń damýy, onyń qaita qurylýyna táýeldiligimen anyqtalsa; daralyq zańdylyq etnopedagogikanyń ulttyq «adamshylyq tabiǵattyń» adamgershilik turǵydan qorǵalýyn, genofondty saqtaý jáne onyń tabiǵi damýyn qamtamasyz etýge qabilettiliginde ekenin kórsetý basty mindet bolyp tabylady.
Etnopedagogikanyń zertteý ádisteri jóni sóz bolǵan jekelegen avtorlar /N.Ia.Hanbikov, Sh.A.Shorov, A.Mirzoev t.b/ eńbekterinde ádet- ǵuryptar men dástúrler halyqtyq senimder, oiyndar men oiynshyqtar jónindegi etnografiialyq materialdardyń halyqtyq tálim-tárbie mazmunyn ashyp kórsetýdegi mańyzdylyǵy atap kórsetiledi. Zor tárbielik yqpalǵa ie, ózindik salt-dástúri bar balalar ortasynyń etnopedagogikalyq zertteý obektisi retinde qarastyrylýy I.S.Kon asa quptarlyq jailar.
Etnopedagogikada keń teoriialyq qorytyndylaýdy talap etetin problemalarmen qatar, faktilik materialdar jinaqtaý, tereńdep zertteý men taldaýdy qajet etetin jekelegen máseleler de az emes. Onyń aldynda sheshilýi eń aldymen pedagogika men etnografiiaǵa mándi járdemin tigizetin ózekti mindetter tur. Bulardy tómendegidei taqyryptarmen belgileýge bolady: maqaldar men mátelder jáne olardyń jas urpaqqa adamgershilik tájiribesi berilisin qamtamasyz etýdegi roli; jumbaqtar aqyl-oi tárbiesi quraly retinde; halyq ertegileri halyqtyń pedagogikalyq kemeńgerliginiń jarqyn talpynystary retinde; halyq ánderi jáne olardyń balalar men jastarǵa estetikalyq tárbie berýdegi roli; balalar men jastar ortasy, onyń pedagogikalyq qyzmetteri; dúnie júzi halyqtarynyń besik jyrlary ana poeziiasynyń, ana mektebiniń jáne pedagogikanyń kórnekti jetistikteri retinde.
Tárbieni qajet etý adamnyń paida bolýymen birge týdy jáne adam qoǵamy qansha ómir súrse, sonsha ómir súrip keledi. Osyǵan orai tárbieniń damýyn halyqtyń, etnostyq qatysýymen alǵa basýyn eskermeý zańsyz.
Mektepter paida bolǵanǵa deiin tulǵa qalyptastyrýda ǵasyrlar boiy qalyptasqan tárbieniń halyqtyq dástúrleri sheshýshi rol atqardy. Halyq urpaqtan urpaqqa óziniń qoǵamdyq jáne áleýmettik tájiribesin, rýhani bailyǵyn, úlkenniń kishige qurmeti retinde mura etip keldi, sol arqyly qoǵamnyń materialdyq jáne rýhani medenieti tarihyn týǵyzdy.
Halyqtyń rýhani ómirin anyqtaýshy jeitter eńbekten, tabiǵattan, ishki daryndylyqtan, tabiǵilyqtan jáne adamgershilikten týyndady. Jáne dál osylar tárbieniń naǵyz halyqtyq sipattaryn aiqyndap berdi.
Jetilgen adam tárbieleýdiń halyqtyq baǵdarlamasy kópqyrly jáne keń. Jáne ony júzege asyrý quraldary da san alýan. Jastardyń tulǵalyq beinesin qalyptastyrýǵa búkil halyq ómiri yqpal etti: bári terbielendi, bárin tárbieledi. Tárbie qoǵamnyń ekonomikalyq ómiri men rýhani ómiri arasyn bailanystyrýshy retinde alǵa shyqty. Tutas alǵanda halyqtyń materialdyq jáne rýhani ómirindegi pedagogikalyq mádenietiniń erekshe hal-ahýaly osymen túsindiriledi. Adam mádenietiniń eki salasy arasyndaǵy sabaqtastyq bailanys dál osy pedagogikalyq mádenietpen qamtamasyz etiledi. Kórnekti pedagogtardyń qai-qaisysy bolmasyn halyqtyq pedagogika etnostyq ujymdyq shyǵarmashylyǵynyń quramdy bóligi ekendigin eskertip, onyń pedagogikalyq mádenieti kórinisi retinde ejelgi dáýirlerden tamyr alatyndyǵyna nazar aýdartýy osydan.
