Tiri bolsam, han balasynda qazaqtyń haqysy bar edi, halqyma qyzmet etpei qoimaimyn!
** ** **
Talas-tartys joq bolsa, ómir abaqtyǵa ainalar edi.
** ** **
Aqylǵa sańyraýlyq ta – aiyp.
** ** **
Jurt ádil bolmai, jurt isi ońǵa baspaidy.
** ** **
Bostandyqqa aparatyn jalǵyz jol – ulttyq yntymaq qana.
** ** **
Aqyldy sóz qylmaq qiyn, aqyldy sózdi aqyldy is qylmaq odan da qiyn.
** ** **
Bolǵannan – qashpa, bolmaǵanǵa – saspa.
** ** **
Ultyna, jurtyna qyzmet etý – bilimnen emes, minezden.
** ** **
Kózi soqyrdan, kóńili soqyr jaman.
** ** **
Eldiń turmysyn, tilin, minezin bilmegen kisi kósh basyn da alyp júre almaidy.
** ** **
Naǵyz túrik zatty halyq tili – bizdiń qazaqta.
** ** **
Eldiń turmysyn, tilin, minezin bilmegen kisi kósh basynda alyp júre almaidy.
** ** **
Maqalany qalam ózi tilegende jazsa – sóz kesteli bolady.
** ** **
Tirshilik – báige: júirik alar, shaban qalar.
** ** **
Erinshek pen ezge jol, báige, sybaǵa, múshe joq.
** ** **
Óz kúshine senbegen halyq ta, adam da eshqashan ómir báigesin ala almaidy.
** ** **
Óziń túieden ótken jetekshil bolsań, saǵan aqyl ne kerek?!
** ** **
Bi túzý, bilik ádil bolsyn.
** ** **
Maqalany qalam ózi tilegende jazsa, sóz kesteli bolady.
** ** **
Jer dese dirildemei bolmaidy: jer máselesi – ómir súrý máselesiniń zory.
** ** **
Mansapqumar eli – kemeldikke jetpegen el.
** ** **
Zań adam paidasyna jazylady, adam zań úshin týmaidy ǵoi.
** ** **
Eýropa mádeniettimin dep maqtanǵanymen, mádenieti ónerinde ǵana, al minezi haiýandyq saparynan qaitqan joq.
