Túrkistan qalasyn álemdik deńgeidegi tarihi-mádeni ortalyq retinde damytý úshin ázirlengen «Kóne Túrkistan» kontseptsiiasy 3 kezeńde júzege asyrylatyn bolady.
Kóne shahardyń 99,6 gektar jer aýmaǵyn qamtityn kontseptsiianyń basty baǵyttarynyń biri – týristik indýstriiany damytý bolyp belgilenip otyr. Búgin bul týraly aimaqtyq kommýnikatsiialar ortalyǵynda ótken brifingte Túrkistan qalasynyń ákimi Álipbek Ósirbaev málim etti.
Qala basshysynyń aitýynsha, Túrkistanǵa biylǵy jyldyń 6 aiynda 678 683 týrist kelip, bul kórsetkish ótken jylmen salystyrǵanda 92 myń 291 adamǵa artqan. Týristerden túsken tabys 1 mlrd. 496,5 mln. teńgeni qurapty.
«Qazir «Kóne Túrkistan» kontseptsiiasynyń alǵashqy kezeńin iske asyrý maqsatynda Qoja Ahmet Iasaýi kesenesiniń qarsy betinde ornalasqan 12,8 gektar jer aýmaǵynda buzylýǵa jatatyn 129 turǵyn úidi memlekettik qajettilikke satyp alý úshin baǵalaý jumystary júrgizilip jatyr. Satyp alý sharalary zań talaptaryna sai iske asyrylatyn bolady. Bul jobanyń jalpy quny shamamen - 7 850,6 mln. teńgeni quraidy. Onyń ishinde – 1 290 mln. teńge 129 úidi satyp alýǵa, 800,0 mln. teńge infraqurylymǵa qaralǵan», - dedi Álipbek Sháripbekuly.
Sondai-aq qalanyń ońtústik shyǵys betindegi 45,0 gektar jer aýmaǵyna etnosaiabaq salý josparlanýda. Etnosaiabaqta ulttyq naqyshtaǵy oiyn-saýyq oryndary, ulttyq taǵamdar men sýsyndar usynatyn nysandar, ashyq aspan astyndaǵy demalys oryndary men kiiz úiler ornalasatyn bolady. Osy etnosaiabaqta týristerge orta ǵasyrlyq kóshelerdiń kórinisterimen sol kezdiń mádenietin tamashalai alatyndai múmkindikter jasalady. Sonymen qatar, oblysymyzdaǵy tarihi-mádeni eskertkishter jóninde maǵlumat beretin ashyq aspan astyndaǵy maketter ornalastyrylady. Saiabaqta eski tarihi kólshik qaita qalpyna keltiriledi.
Al, úshinshi kezeńde ortalyq Esimhan alańymen Ámir Temir kóshesi aralyǵynda S.Qojanov, Baiburt kóshesi, jaiaý júrginshiler arbatty qaita jaraqtandyryp, jańalaý josparda bar.
Budan bólek, qaladaǵy tabiǵi qordy paidalanyp emdik-saýyqtyrý týrizmin damytý kózdelýde. Óitkeni Túrkistan qalasy aýmaǵynda jer asty termaldy sý júieleriniń mol qory bar. Osy sý kózderiniń qatarynda quramy «Trýskovets» (Ýkraina), «Vitaýtas» (Litva) jáne Novo-Ijevskaia (Ýdmýrtiia) emdik jer asty sýlaryna teńdes «Shipa-sý» shipajaiy ornalasqan. Búgingi tańda shipajai basshysymen kelisip, mekemeniń jumysyn jandandyrý úshin tiisti sharalar júrgizilýde.
