Singapýrde jumys istep júrgenimde men Singapýr úkimetiniń saiasatyndaǵy eki nársege nazar aýdardym, olar: bilim berý jáne sybailas jemqorlyqqa qarsy kúres.
Ol kezde bul elde eki úlken ýniversitet boldy: sonyń biri Nanian ýniversiteti, ondaǵy sabaq tiisti pánder iriktelip, qytai tilinde júrgizildi jáne ekinshisi – Singapýr ýniversiteti, keiinnen ol politehnikalyq ýniversitet dep ataldy.
Bul ýniversitetter daiarlaǵan mamandar jaman bolǵan joq, olar memlekettik jáne jeke sektordyń paidasyna jarady. Biraq bilik qol jetkenge toqmeiilsip qalmai, bilim berý júiesin únemi jetildirip otyrdy. Stýdentter men oqýshylardyń aldynda Li Kýan Iýdyń ózi jii sóilep, dúnie júzindegi eń ozyq bilimderdi igerýdiń mańyzdylyǵyn sharshamai-shaldyqpai aitýmen boldy.
Bizge, keńestik diplomattarǵa joǵary basshynyń óz eliniń jetkinshek urpaǵymen únemi suhbattasyp júretini birtúrli ersileý kórinetin. Ol jyldarda KOKP OK-nyń bas hatshysy L.Brejnevti plenýmdar men sezderdiń minberlerinen ǵana kózimiz shalatyn.
Singapýrdiń kóptegen stýdentteri Angliianyń, AQSh-tyń, Avstraliianyń eń úzdik oqý oryndarynda bilim aldy. Singapýrdiń qazirgi ziiatkerlik áleýetiniń negizi osylai qalandy.
Al sybailas jemqorlyqqa qarsy kúreske kelsek, bul jetildirilgen zań júiesiniń, zań ústemdiginiń jarqyn dáleli jáne biliktiń saiasi erik-jigeri osyndai nátije berdi, ol búkil dúniejúzi qoǵamdastyǵyn Singapýrǵa zor qurmetpen qaraýǵa amalsyz kóndirdi.
Singapýr ókimeti kóptegen elderge qaraǵanda múltiksiz oryndalatyn qatań zańdaryn ǵana emes, memlekettik qyzmetshilerge jalaqyny kúrt kóterý siiaqty mańyzdy sharany da sybailas jemqorlyqqa qarsy qoidy.
Singapýr úkimetiniń músheleri dúniejúzindegi eń joǵary eńbekaqy alatyndar.
Jaqyn araǵa deiin Singapýrdyń premer-ministri AQSh prezidentinen eki esege jýyq artyq jalaqy aldy. Solai bola tursa da, olar buǵan dandaisymaidy, ózderin óte qarapaiym ustaidy.
N.Nazarbaevtyń Singapýrǵa 1996 jylǵy birinshi resmi saparynda premer-ministr Go Chok Tongtiń jáne onyń úkimeti músheleriniń onshalyq kóz tarta qoimaityn kiimine nazar aýdardyq.
Úkimet otyrystary ótetin úi-jaidyń qarapaiymdyǵy da kózge uryp turdy: úlken jartylai sopaqsha ústel, onda-sý quiylǵan grafin, jai ǵana bloknottar jáne ministrlerdiń árqaisysyna arnalǵan eki-ekiden qaryndashtar qoiylypty.
Singapýrde bilik qurylymdarynda sybailas jemqorlyqtyń jolyn kesýdiń taǵy bir tiimdi quraly: las aqshamen qolyn bylǵaǵan adamdarǵa qatysty qoǵamdyq jek kórý (qýǵyn) jazasy qoldanylady. Qazynany urlaýmen nemese para alýmen qolǵa túsken sheneýnikterdiń bolashaǵy joq.
Qylmystyq qýdalaýǵa túsýden basqa, ózine jaqyn adamdardyń ǵana emes, búkil el kóleminde adamdardyń qurmetinen aiyrylyp, qoǵamnan qýǵyndaýǵa ushyraidy.
Singapýr úkimetiniń dúniejúzindegi meilinshe kásipqoi úkimet sanalatyny kezdeisoq emes.
Bul osyndai pármendi memlekettik apparatqa birinshi dárejeli mańyz bergen Li Kýan Iýdyń eńbegi ekeni daýsyz.
Onyń jaǵajolǵa temeki tuqylyn tastaǵany úshin 500 dollar aiyppul sanktsiiasyn qoldaný týraly buiryǵy, kópshilik jinalatyn oryndarda saǵyz shainaýǵa, jigitterdiń uzyn shash qoiýyna jáne Singapýrde qumar oiyndaryna tyiym salýy dúniejúzinde aýyzdan túspeitin támsilge ainaldy.
Osynaý ózindik bir erekshe saiasattyń nátijesin kórý úshin elge týrister lek-legimen aǵyldy.
Singapýr sol kezde de, qazir de óziniń ásem kóshelerimen, qyzmet kórsetý salasy infraqurylymdarynyń kóńilge qonymdylyǵymen, qala qurylysynyń asa aýqymdylyǵymen barlyq sheteldikterdi tańǵaldyrady. Tutastai bir el hám qala bolyp tabylatyn bul ǵajaiyp memleket «Singapýr keremetiniń» tabysyna kámil sengen, onyń negizin qalaýshy Li Kýan Iýdiń jasampaz eńbeginiń jemisine ainaldy.
