Anadaida tý syrtynda «MChS Rossii» degen jazýy bar jartylai áskeri formadaǵy uzyn boily orys jigiti men orys qyzy «SSSR» degen qyzyl jalaý kóterip barady. Ortasynda áreń qozǵalatyn dáý semiz iti bar.
– Pochemý vy nesete flag SSSR?
– Chto nelzia?
– Nelzia!
– Pochemý?
– Potomý, chto eto menia oskorbliaet. SSSR – byl samoi krovojadnoi stranoi. Za 74 goda vo vlasti oni istrebili okolo 90 mln svoih grajdan, v tom chisle 10 millionov kazahov. V rezýltate rýkotvornogo genotsida pogibli neposredstvenno moi blizkie rodstvenniki, dedy i babýshki!
– My iz MChS Rossii!
– Ný i chto? Kto vas prosil podniat flag SSSR?
Álgiler úndemei aýǵan soǵysy ardagerleriniń eskertkishi jaqqa tyǵyldy.
Ol jaqta da jaýyngerlik formadaǵy bir qazaǵymyz qyzyl jalaý kóterip alypty.
– Ei, shyraǵym, mynaý ne?
– Oi, aǵa bul Rahymjan Qoshqarbaevtyń Reihstagqa tikken jalaýy ǵoi! –deidi. Oipyrm-ai, zymiian ideologiianyń SSSR jalaýyn ózderinshe búrkemelegen túri. Batyrdyń atyn aitsaq eshkim aýzyn asha almaidy degeni ǵoi. Iaǵni kelesi jyldarda búkil SSSR atribýtikasyna tyiym salý qajet degen sóz.
Tipti atribýtikasymen qosa búginde otqa tabynýshylyqtyń kórinisine ainalyp ketken Máńgilik alaýdy da máńgilikke óshiretin kez jetken siiaqty. 28 panfilovshylar parkiniń atyn «Otan qorǵaýshylar parki» dep ózgertý jóninde usynys jasap kele jatqanymyzǵa da bes jyl boldy. Klochkovtyń oidan shyǵarylǵan erliginen góri Sonaý Atilladan bastap, sońy Qairat Rysqulbekovke deiin kúlli batyrlarymyzǵa ashyq aspan astynda murajai ashyp qoisa eń ǵajaby sol emes pe?
Qaldaiaqov kóshesine qarai ótip bara jatyp, buryshta gúl satyp turǵan kempirdi oibailatyp, býketterin julyp syndyryp jatqan eki politsiiany kórdim. Biri syndyrǵan býketterdi qoltyǵyna qysyp kóligine alyp ketti. «Gúlderimdi qaitaryńdarshy, aqshaǵa satyp aldym ǵoi, balalarymdy qaitip asyraimyn?!» dep zar qaqqan kempirge qoqan-loqy jasap máshinesimen alyp ketpek bolyp turǵan ekinshi politsiiaǵa «Analaryńdai úlken adamǵa tiisip qaitesińder? Qoisańdarshy!» desem «Bastyqtarymyz solai talap etip jatyr, men qaiteiin!» deidi aqtalyp. Politsiia shet eldiń týyn kóterip tairańdap júrgenderde sharýasy joq ta, ánsheiin gúl satyp tiyn-tebenmen bala-shaǵasynyń nápaqasyn aiyryp júrgenderdiń tóbesin shoqidy.
Qazaqstan úshin úirenshikti kórinis! Osylai kóńilimiz qulazyp úige qaittyq. Tek keýdemizde «Kóp uzamai Máńgilik alaý da máńgilikke ósher!» degen senim ǵana laýlai berdi.
Marat Báidildauly (Toqashbaev), jazýshy-pýblitsist (Feisbýktaǵy jazbasy)
