Қазақша Qazaqsha قازاقشا Русский
DALA INSIDE-qa ótý
Dala 360 Politica Vox Populi Dala Finance Shartarap Bile júrińiz! Referendým
Bilim Suhbat Zań men Tártip Aimaq Jumysshy jyly Aityldy – oryndaldy Bas taqyryp Saraptama Dál qazir Taza Qazaqstan AES: Referendým
DalaNews visual
Freedom Inside '26

Úkimet basshysy oblys ortalyǵynyń Túrkistanǵa kóshirý barysymen tanysty

Dalanews
Úkimet basshysy oblys ortalyǵynyń Túrkistanǵa kóshirý barysymen tanysty
Búgin Memleket basshysynyń tapsyrmasymen QR Premer-Ministri Baqytjan Saǵyntaev memlekettik organdardy kóshirý barysymen tanysý úshin jumys saparymen Túrkistan oblysyna bardy.

19 maýsymda QR Prezidenti Nursultan Nazarbaev tarihi Jarlyqqa qol qoidy, oǵan sáikes Ońtústik Qazaqstan oblysy Túrkistan oblysy retinde qaita ataldy, al Túrkistan — oblys ortalyǵy bolyp bekitildi. Oblys basshylyǵy eki ai ishinde ákimshilik ortalyqty kóshirý boiynsha belsendi jumystar atqaryp jatyr.

Jumys sapary barysynda Premer-Ministr Baqytjan Saǵyntaev búgingi tańda memlekettik organdar ornalasqan birqatar nysandy aralady. Sondai-aq, Túrkistanǵa memlekettik organdardy kóshirý jáne Shymkent qalasyn damytý máseleleri jóninde keńester ótkizý josparlanǵan.

Baqytjan Saǵyntaev jumys saparyn Túrkistan qalasynan bastady. Munda ákimshilik ǵimarattardyń qurylysy salyný ýaqytynda (2020 j. deiin) memlekettik organdar ornalasatyn kommýnaldyq menshik jáne kommertsiialyq nysan ǵimarattaryna bardy.

Aralaý barysynda Premer-Ministrge oryn aýystyrý jumystary bekitilgen josparǵa sáikes júrgizilip jatqany baiandaldy — 27 jergilikti atqarýshy organnyń 22 basqarmasy aýysty, sonymen qatar 14 aýmaqtyq organ ókilderi búginde Túrkistanda qyzmet kórsetýde. Kelesi jyly barlyq vedomstvolardy kóshirý jumystaryn aiaqtaý josparlanǵan: oblys ákimdigi, 24 salalyq basqarma, máslihat apparaty, tekserý komissiiasy. Budan ózge, toǵyz biýdjettik uiym kóshiriledi. Birinshi kezeńde 842 adam aýysady, qalada olar ornalasatyn ǵimarattar anyqtalǵan, qajetti kommýnikatsiiamen qamtamasyz etý jumystary júrgizilip jatyr. Turǵyn úii joq memlekettik qyzmetkerlerge jataqhanalardan oryndar daiyndalǵan.

Túrkistan oblysynyń Ońtústik Qazaq oblysy ataýymen 10.03.1932 jyly negizi qalandy, keiin 1936 jyly ataýy Ońtústik Qazaqstan oblysy dep ózgertildi. 03.05.1962 jyldan bastap 06.06.1992 jyl aralyǵynda Shymkent oblysy dep ataldy, 1992 jyly burynǵy ataýy berilip, Ońtústik Qazaqstan oblysy dep qaita ataldy. 19.06.2018 jyly Prezident Jarlyǵymen oblys Túrkistan oblysy dep atalyp, ákimshilik ortalyǵy Túrkistan qalasyna aýystyryldy; Shymkentke respýblikalyq mańyzdaǵy qala mártebesi berilgennen keiin oblystar quramynan shyǵaryldy. Oblys aýdany 116 280 km² (el aýmaǵynyń 4,3%). Soltústik jáne ońtústik ýchaskeleri arasyndaǵy alshaqtyq — 600 shaqyrym.

Oblystyń ónerkásip ónimderi óndirisiniń kólemi qańtar–shilde ailarynda 250,7 mlrd teńgeni qurady. Negizgi kapitalǵa salynǵan investitsiialar — 118,5 mlrd teńge, bul 2017 jylǵy tiisti kezeńge qaraǵanda 5,1% artyq.

Mektep-internat ǵimaratynda 10 aýmaqtyq organ ornalasqan, bul  — «Departamentter úii». Sonymen qatar, oblys ákiminiń birinshi orynbasary Q. Núkenov óńirde bilim berý júiesiniń infraqurylymyn damytý jónindegi sharalar kesheni iske asyrylyp jatqanyn jetkizdi. Biyl respýblikalyq biýdjet esebinen 4,4 mlrd teńge somasyna 16 bilim berý nysanynyń qurylysyn júrgizý, sondai-aq, jataqhanalar qurylysy men memlekettik-jekemenshik áriptestik esebinen kolledjderdi jaraqtandyrý sharalary qarastyrylǵan.

Budan ózge, segiz jergilikti atqarýshy organdar kóshirilgen burynǵy «Ámina» klinikasynyń ǵimarattary jáne bes memlekettik organǵa arnalǵan «Versal» oiyn-saýyq kesheni tekserildi. Múmkindikti paidalana otyryp, Túrkistan oblysy ákiminiń orynbasary E. Sadyr óńirde barlyǵy 96 emdeý jáne 263 ambýlatorlyq-emhanalyq uiymdary meditsinalyq kómek kórsetetinin aitty. Sondai-aq, jańa densaýlyq saqtaý nysandaryn salý jumystary júrgizilip jatyr: «100 mektep, 100 aýrýhana» jobasy boiynsha úsh nysan daiyn, «350 dáriger ambýlatoriiasy, feldsherlik-akýsherlik pýnktiler jáne emhanalar» jobasy boiynsha 4,8 mlrd tg somasyna 57 nysan salyndy.

Baqytjan Saǵyntaev tarihi-mádeni etnografiialyq ortalyqty tekserý barysynda Túrkistan oblysy máslihaty men ákiminiń apparatyn ornalastyrý jaǵdaiymen tanysty. Aita ketý kerek, búginde óńirde 688 mádeniet jáne óner mekemesi bar. Onyń – 390 kitaphana, 249 mádeniet úii, 25 mýzei.

Oblystyq mýzeide Qalany damytýdyń bas josparynyń tujyrymdamasy jobasynyń tanystyrylymy ótti. QR Prezidentiniń Jarlyǵyna sáikes Túrkistandy túrki áleminiń mádeni-rýhani ortalyǵy retinde damytýdyń úzdik tujyrymdamasyna ashyq halyqaralyq baiqaý jariialandy. Baiqaýdy uiymdastyrý men ótkizý maqsatynda úkimettik komissiia qurylyp, jumys istep jatyr. 11 shildeden bastap 11 tamyzǵa deiin baiqaýǵa Túrkiianyń, Ońtústik Koreianyń, Ózbekstannyń qala qurylysshylary men 35 otandyq, 7 sheteldik sáýletshiler qatysty. Usynylǵan jobalar kórmesi Túrkistanda 17–20 tamyz aralyǵynda ótýde. Osy kezeńde komissiia músheleri bas jospardyń eń úzdik tujyrymdamasyn anyqtaýy tiis.

Eske sala keteiik, B. Saǵyntaev Memleket basshysynyń tapsyrmasy boiynsha el óńirlerin jumys saparymen aralap júr. Buǵan deiin Atyraý, Qaraǵandy, Qostanai, Qyzylorda, Mańǵystaý, Ońtústik Qazaqstan, Aqmola, Aqtóbe, Batys Qazaqstan oblystaryna jumys saparymen bardy.

 

QR Premer-Ministriniń baspasóz qyzmeti
Madina Sádýaqasova

Oqi otyryńyz