Memleket basshysynyń bastamalaryn qoldaýdyń jáne búkilhalyqtyq daýys berý kúni jaqyndaǵan saıyn referendýmnyń el ómirindegi mańyzdylyǵyn túsinýdiń artqanyn kórsetti.
Máselen, áleýmettik saýalnama nátıjeleri boıynsha qazaqstandyqtardyń 83,92%-y Memleket basshysynyń Konstıtýsıaǵa túzetýler engizý boıynsha referendým ótkizý týraly usynysyn qoldaıdy.
Bul bıyl mamyr aıynyń ortasynda OKQ júrgizgen aldyńǵy zertteý kórsetkishterinen 12%-ǵa artyq.
Saýalnamaǵa qatysqan qazaqstandyqtardyń 86,86%-y daýys berý aǵymdaǵy jyldyń 5 maýsymynda ótetinin biledi. Halyqtyń habardar bolý deńgeıi 8%-ǵa artqan.
Qazaqstandyqtardyń 76,51%-y daýys berýge qatysýǵa nıetti.
Saýalnama kórsetkendeı, qazaqstandyqtardyń 79,10%-y usynylǵan konstıtýsıalyq túzetýler paketin qoldaıdy. Memleket basshysynyń saıası baǵytyn qoldaý deńgeıi odan da joǵary – 80,04%-y Prezıdent Q.K. Toqaevtyń reformalaryn jaqtaıdy.
Áleýmettik saýalnama elimizdiń 17 óńirin qamtı otyryp, 18 jastaǵy jáne odan asqan 1200 qazaqstandyqtyń arasynda júrgizildi.
Eske sala keteıik, budan buryn referendým ótkizý týraly ıdeıany qoldaýdyń joǵary deńgeıi QR Prezıdenti janyndaǵy Ortalyq komýnıkasıalar qyzmeti júrgizgen saýalnama nátıjelerimen rastalǵan bolatyn - 73% (3-5 mamyr); 72,01% (17-19 mamyr).
