Qazaqstan Respýblikasy Ulttyq Bankiniń Aqsha-kredit saiasaty komiteti bazalyq mólsherlemeni +/- 1 p.t. dálizimen jyldyq 16,5% deńgeiinde saqtaý týraly sheshim qabyldady, dep habarlaidy Dalanews.kz.
Bul sheshim boljamdy raýndtyń nátijelerine negizdeldi. Onyń aiasynda negizgi makroekonomikalyq kórsetkishterdiń boljamy jańartylyp, infliatsiia táýekelderiniń balansy qaita baǵalandy.
Jyldyq infliatsiia shildede 11,8% deńgeiinde saqtaldy. Azyq-túlik jáne azyq-túlikke jatpaityn taýarlar baǵasy úzdiksiz ósti, al qyzmetter baǵasynyń ósýi jyl basynan beri alǵash ret baiaýlady. Sonyń nátijesinde azyq-túlik taýarlarynyń jyldyq infliatsiiaǵa qosqan úlesi buǵan deiin negizgi faktor bolǵan qyzmet kórsetý sektorynyń úlesinen asyp tústi. Aqyly qyzmetterdiń infliatsiiasy retteletin baǵalardyń ósý qarqynynyń tómendeýi esebinen de baiaýlady.
Ailyq infliatsiia 0,7%-ǵa deiin baiaýlaǵanymen, ortasha jyldyq mánderden edáýir joǵary qalyptasty (2015-2024 jj. – 0,4%). Sonymen qatar infliatsiianyń ornyqty bóligindegi kórsetkishter de birshama baiaýlady – bazalyq infliatsiia men maýsymdyq faktorlardan tazartylǵan infliatsiia 0,8% boldy (olar maýsymda 0,9% jáne 1% bolǵan). Baiaýlaǵanyna qaramastan, olardyń máni joǵary deńgeide qalyptasyp otyr jáne olar tariftik reformalardyń jalǵasýyna, fiskaldyq yntalandyrýǵa jáne jeke tulǵalardy kreditteýdiń joǵary ósý qarqyny aiasyndaǵy ornyqty tutynýshylyq suranysqa bailanysty infliatsiialyq qysymnyń saqtalyp otyrǵanyn kórsetti.
Shildede halyqtyń infliatsiialyq kútýleri 14,2%-ǵa deiin ósti. Qysqamerzimdi kútýler – qubylmaly, al uzaqmerzimdi kútýler ósip keledi.
Syrtqy sektordyń baǵalarǵa áseri saqtalyp otyr. Azyq-túliktiń álemdik baǵasy ósip keledi. Reseide infliatsiia baiaýlaǵanyna qaramastan joǵary deńgeide qalyp otyr. FRJ-nyń ritorikasy biraz jumsardy, alaida syrtqy monetarlyq sharttar birshama nasharlady. Sebebi mamyrda ótken boljamdy raýndpen salystyrǵanda FRJ mólsherlemesiniń tómendeý qarqyny baiaýyraq bolady dep kútilýde. Buǵan FRJ targetinen joǵary bolyp otyrǵan infliatsiia, AQSh saýda saiasatymen bailanysty táýekelder, infliatsiiadan artyq jalaqynyń ósýi yqpal etedi. Saýdadaǵy shielenisterge bailanysty joǵary belgisizdikten EOB ritorikasy baiypty bola bastady.
Tirekti sheshimdi qabyldaý kezinde boljamdardy jańartý aiasynda bazalyq stsenariide Brent markaly munaidyń baǵasy boljamdy kezeńniń sońyna deiin ortasha eseppen 1 barrel úshin 60 AQSh dollary deńgeiinde qaldy.
2025 jylǵa infliatsiianyń boljamy naqtylandy. Ortamerzimdi kezeńde boljamdy baǵalaý ózgergen joq. 2025 jyly infliatsiia – 11-12,5%, 2026 jyly – 9,5-11,5%, 2027 jyly – 5,5-7,5% sheginde kútiledi. Boljam jekelegen azyq-túlik naryqtarynda baǵanyń kúrt ósýine, suranys jaǵynan infliatsiialyq qysymnyń kúsheiýine bailanysty naqtylandy. Ustamdy qatań aqsha-kredit saiasaty jáne josparlanǵan fiskaldyq shoǵyrlandyrý sharalary infliatsiiaǵa tejeýshi áser etetin bolady. Boljam táýekelderi fiskaldyq tártipti saqtaýǵa, ishki suranystyń kúsheiýine, syrtqy infliatsiianyń jedeldeýine, infliatsiialyq kútýlerdiń turaqtamaýyna, sondai-aq retteletin baǵalar men QQS kóterilýiniń janama áserine bailanysty.
Qazaqstan ekonomikasynyń 2025 jylǵa arnalǵan ósý boljamy 5,5-6,5%-ǵa deiin jaqsardy. Ekonomikalyq ósimniń qazirgi qarqyny joǵary qalyptasýyna orai, joǵary investitsiialyq belsendilikke jáne ornyqty tutynýshylyq suranysqa bailanysty boljam qaita qaraldy. 2026 jylǵa boljam 4-5% deńgeiinde saqtaldy. Munai sektoryndaǵy ósimniń jalǵasýy jáne investitsiialyq belsendilik 2026 jyly ekonomikanyń ósýin qamtamasyz etedi. Jańa boljamdarǵa sáikes 2027 jyldan bastap JIÓ ósýiniń qarqyny teńgerimdilik deńgeige umtylady.
